Zdravotní problémy běžce 1.díl – oblast kolene

Patelofemorální syndrom – v oblasti kolena je nejběžnějším problémem zranění chrupavčité partie kolen. Obtíže vycházejí především z oblasti spoje mezi kloubními plochami čéšky a kosti stehenní. Když je koleno v úplné extenzi, tak se čéška nachází nad úrovní stehenních hrbolků a je v kontaktu s tukovým pouzdrem, umístěným v nečéškové jamce. Při ohybu kolene dochází k většímu kontaktu kloubních ploch čéšky s drážkou hrbolků. Při tomto ohýbání vzrůstá napětí ve šlaše čéšky a tím vzrůstají také kompresivní síly v patelofemorálním kloubu. Normální pohyb čéšky mohou také ovlivňovat určité anatomické a biomechanické faktory. Tuhost laterální hlavy čtyřhlavého svalu, široké povázky a bočního vazu spojená se slabostí střední hlavy čtyřhlavého svalu, způsobuje, že se čéška při ohybu kolene pohybuje do strany, a tím při stahování čtyřhlavého svalu způsobuje bolest. Příčiny vzniku tohoto zranění mohou být:

  • výše popsaný biomechanický problém
  • úraz (pohmoždění, vykloubení či zlomení čéšky)
  • geneticky podmíněná snížená odolnost chrupavky a v důsledku toho její přetížení a brzké opotřebení.

Zraněním chrupavčitých partií kolen trpí buď začátečníci, nebo závodní běžci, kteří zvýšili své tréninkové dávky. Na začátku popisují svou bolest jako potíže a bolesti pod kolenem, zejména ve střední partii. Tato bolest se může ještě stupňovat při chůzi do schodů nebo při běhu do kopce. Někdy dochází k ústupu bolesti při běhu, ale ta se vrací opět na konci běhu nebo později v průběhu téhož dne. První příznaky bolesti se mohou projevit například také po delším sezení. Pokusy rozběhat toto zranění nejsou úspěšné a spíše naopak stav kolene ještě zhorší. Proto je nezbytné vyhledat pomoc lékaře a dodržet klidový režim (Brody 1980).

Dalším častým problémem vyskytujícím se v oblasti kolene je tzv. Iliotibiální syndrom, který je vyvolán třením široké povázky (fascia lata) na povrchu stehna. Iliotibiální trakt je široký svazek povázky, která směřuje po straně stehna a vyúsťuje do hrbolku na boční straně holeně. Při ohýbání a narovnávání kolena za běhu tře široký svazek povázky o postranní hrbol holeně, což může vyvolat zánětlivý proces. Tento problém je typický pro běžce začátečníky, kteří mají vybočené holeně a nadměrně vtočená chodila. Někdy mohou také mít souvislost s opotřebovanou obuví (Brody 1980).

Zánět podkolenní šlachy jako další ze zástupců potíži oblasti kolenního kloubu, má přímou spojitost s:

  • nadměrným vtáčením chodidla
  • během s kopce nebo po skloněném terénu (například běh po pláži, v hale apod.)

Vnitřní rotace holeně, která doprovází vtáčení chodidla, vyvolává tlak spoje podkolenní šlachy k postrannímu epikotylu kosti stehenní. Jelikož má podkolenní šlacha funkci připomínající uzdu, jež brání tomu, aby se kost stehenní nepřesunula dopředu do prostoru holeně v průběhu postoje na jedné noze, vyvolává běh z kopce nadměrný tlak na tuto konstrukci. Bolest má potom své ohnisko v místě úponu podkolenní šlachy a epikondylu kosti stehenní (Brody 1980).

 

Prevence:

Obecně lze říct, že problémy pohybového aparátu mohou mít souvislost s jednorázovým přetížením. Proto je vhodné se takovémuto přetížení vyvarovat tím, že budeme akceptovat zásady sportovního tréninku jako přiměřenost, posloupnost atd. V případě, že přesto dojde k přetížení, tak včas rozeznat počínající problém a zařadit do tréninkového programu cvičení, která nezatíží problémové partie. Vhodné je, aby byl pohybový aparát na zátěž dostatečně připraven – především u mladých sportovců mít na zřeteli jejich vývojová stádia a nezatěžovat pohybový aparát příliš brzy například velkou kilometráží nebo posilováním s těžkými činkami. Naopak žádoucí je posílení oslabených partií, např. čtyřhlavého stehenního svalu (hlavně jeho vnitřní hlavy). Velmi dobře také fungují správně prováděná strečinková cvičení – především protahování extenzorů (kvadriceps) a flexorů (hamstring, lýtkový sval). Na zvážení je suplmentace výživovými prostředky. Pojem SYSADOA (symptomatic slow acting drugs osteoarthritis) označuje symptomaticky pomalu působící léky při osteoartróze a nahradil dříve užívaný pojem chondroprotektiva. Na trhu existuje nepřeberné množství produktů, slibujících řešení problému, vesměs se jedná o komerční potravní doplňky, který lze volně koupit. Vedle nich však existují také látky registrované jako léčivo a zacházení s nimi je v kompetenci lékaře. Využití obou typů prostředků je bezpečné, ale i tak je vhodné konzultovat výběr prostředků s odborníkem nebo přímo lékařem.

 

Použitá literatura:

BRODY, D., M. Running Injuries (Clinical Symposia) Volume 32, Number 4 Paperback– 1980.

Vložil: Honza