Zdravotní problémy běžce 4.díl – Únavové zlomeniny

Únavové zlomeniny

Jsou typickým produktem zvýšeného objemu naběhaných kilometrů, kde tělo není na tuto zátěž připravováno postupně, ale dochází k ní náhle. Přitom není rozdíl, zda se této tréninkové chyby dopustí začátečník nebo elitní závodník. Jedná se jedno z 5ti nejběžnějších běžeckých zranění a ve větším ohrožení jsou při něm ženy (Milner a kol.2006). Na vznik únavové zlomeniny mají podle Bennela a kol. (1990) vliv vnitřní a vnější faktory.

Vnitřní:

  • mechanické faktory (hustota kostí, držení těla, jeho velikost a kompozice)
  • fyziologické faktory (růst kostí, flexibilita, svalová síla a vytrvalost)
  • hormonální faktory
  • nutriční faktory

Vnější:

  • mechanické faktory (povrch, obuv, zatížení)
  • psychologické faktory (psychický stres)

Diagnózu únavové zlomeniny může ztížit fakt, že se toto poškození nemusí objevit na rentgenovém snímku ani po dobu několika týdnu poté co se vyskytly symptomy. Odhalit je může například až podrobnější vyšetření pomocí magnetické rezonance. Nejběžnější místa, na kterých si běžec může přivodit únavovou zlomeninu, jsou metatarzální kosti, distální části lýtkové kosti a kost holení. Zlomeniny metatarsu si běžec přivodí zpravidla, když běhá příliš přes špičky nebo do svahů na tvrdém povrchu. Zlomeninu lýtkové a holenní kosti si pak sportovec může přivodit přílišnou pronací chodidla. Ve větším ohrožení jsou přitom běžci s nohama do „O“ (Brody 1980). Léčba všech typů únavových zlomenin má jednoho společného jmenovatele a tím je klid.

Prevence:

Jako nejúčinnější prevence se jeví postupně zvyšování zátěže a vyvarování se náhlému zvýšení intenzity či objemu tréninku bez předchozí přípravy organismu na toto navýšení. Jako vhodné je zařadit do fáze objemové běžecké přípravy i jiný druh sportu, který nepřetěžuje nohy (např. plavání, běžky apod.). Svůj nezanedbatelný podíl na preventivních opatřeních má také konzumace vápníku a vitaminu D (Lappe a kol 2008, Ruohola 2006).

Literatura:

BENNELL, K., MATHESON, G., MEEUWISSE, W., BRUKNER, P. Risk factors for stress fractures. Sports Med. 1999 Aug;28(2):91-122.

LAPPE, J., CULLEN, D., HAYNATZKI,G., RECKER, R., AHLF, R., THOMPSON, K. Calcium and Vitamin D Supplementation Decreases Incidence of Stress Fractures in Female Navy Recruits. Journal of Bone and Mineral Research. Volume 23, Issue 5, pages 741–749, May 2008

MILNER, C., E., FERBER, R., POLLARD, CH.D. , HAMILL J., DAVIS I.S. Biomechanical Factors Associated with Tibial Stress Fracture in Female Runners. Medicine and Science in sport and exercise. American College of Sports Medicine. 2006